Zasněžené nocturno - fotoblog

Dnešní noční zastavení si díky napadanému sněhu zasloužily bezesporu Hradčany. Sníh leží na hradčanských střechách opravdu jen pár dní v roce. Vše brzy rozehřejou komíny, hustě nasázené na starých domech, které dotváří atmosféru Malé Strany. Pokud člověk chce dokonce i sníh na zemi, tak si musí přivstat a vyfotit ulice mezi půlnocí a ránem, než se naplní turisty, pak už se ušlapaný sníh promění v hnědou vodu a steče z kopce do podhradí.

Nejvíce fotografovaný výhled v Praze od zídky u Hradčanského náměstí. Přes den je podél zídky řada turistů. V noci ji máte pro sebe. Jsou odtud vidět krásně zasněžené střechy Nerudovy ulice a domů na Jánském vršku.  Napravo zahrady Petřína za americkou ambasádou, pod ní zasněžené střechy Malé strany a kostel, kde je Pražské jezulátko. Zklamala mne mlha, která schovala Vltavu - a jen nasvícený pás lamp na nábřeží mi dává tušit, kde je řeka. Nalevo Národní divadlo, které si hned zaslouží změnu objektivu. 

Zde Národní divadlo po přiblížení objektivem, jeho severní strana je nyní v rekonstrukci, proto můžete vidět lešení a plátna.  

Nalevo od vyhlídky z Hradčanského náměstí je vidět Petřín, horní konec Nerudovy ulice, a nad ním Strahovský klášter, který je oproti ostatním památkám hodně bíle nasvícen. Toto světlo působí velmi studeně, ale je vidět i v mlze...

Od Hradčanského náměstí vedou Zámecké schody směrem k Malostranskému náměstí. Z nich je nádherný výhled na kopuli kostela sv. Mikuláše, za ní nasvícený Karlův most a jeho krajní věže, za mostem průčelí Klementina. Nalevo vzadu svítí Žižkovská rozhledna a napravo za Mikulášem je vidět v dálce střechy Václavského náměstí a zejména jeho horní část s nasvíceným Národním muzeem.

Hradní brána a opuštěné strážní budky. V té zimě, kdo by tu stál!

Osvětlení vnitřního nádvoří přes plot vytrváří hezké paprsky, a zároveň nostalgicky tónuje nasvícené sochy:

Hradčanské náměstí - Arcibuskupský palác, průčelí Hradu a v pozadí věže Katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. V nočních hodinách nestojí hoši na stráži, ale překvapivě od Hradu vyjelo v tuto dobu auto...

Od Arcibiskupského paláce má Hradčanské náměstí řadu obytných domů a restauraci směrem k Pohořelci. Když jsem zde, ještě neprovdaná a bezdětná, jednu dobu bydlela, tak mi utkvěla z domu číslo 14 úžasná postarší dáma. Pravidelně venčila dvě jezevčice. Mívala na sobě noční košili a župan, kolem půl sedmé ráno byla působila jako bílá paní. V parčíku u laviček vyvenčila "holky" - jak jim říkala a šupky domů. Bohužel se někdy opozdila a šla s nimi ven až kolem sedmé hodiny - a obě fenky se vrhaly se štěkotem na černé hábity jeptišek, které po ránu pospíchaly do protějšího kostela. V noci zde ale nejsou ani jeptišky, ani pejskaři. 

Je tu jen "tatíček" Masaryk. Mám spoustu fotek Hradčanského náměstí ještě bez jeho sochy, ale není to ono. On sem prostě patří. Když ho vidím jen v jeho lehkém oděvu, je mi ještě větší zima...

Děkuji všem, kdo vydrželi tuto noční procházku až sem. Snad Vás potěšila, já si ji ráda teď zopakuji v teple u počítače. Hlavně jdu dospat noční výlet, než půjdu do školky pro syna...

_________

Kdo neviděl testování nového fotoaparátu kolem Václavského náměstí a Hradčan, tak přikládám fotoblog s procházkou půlnoční Prahou:

http://pavlabrychtova.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=320243&bk=58932