Navádí paní ombudsmanka menšinu k nekalostem?

Prý se stala křivda - tentokrát romské menšině. Zástupkyně této menšiny byla poslána, aby se zajímala o pronájem bytu. Když neuspěla, tak se ukázalo, že o byt nemá zájem a pouze to bylo záminkou, aby mohla být realitní makléřka obviněna z diskriminace. Romská žena se cítí diskriminována a makléřce Elišce Noskové hrozí pokuta 100 tisíc Kč. Paní ombudsmanka Šabatová se vyjádřila: "Pokud realitní kancelář poslechne majitele bytu, že nechce ve svém bytě Romy, dopouští se přímé diskriminace, vlastník bytu pak navádění k diskriminaci".

Makléřka Eliška Nosková i ostatní makléři romským rodinám byty pronajímají, rozhodně tuto skupinu nediskriminují. Ale je třeba si uvědomit, že někteří majitelé Romům byty pronajmou a někteří ne. A JE TO JEJICH PRÁVO! Je to jejich majetek a oni ho chrání.

K této kauze se vyjádřila exministryně spravedlnosti Marie Benešová: „Zvolená metoda paní ombudsmanky Šabatové se mi vůbec nelíbí a je na hraně."

Mě osobně to připomíná provokatérské metody úřadů, známé již z knížky o vzorném vojáku Švejkovi - pana hostinského provokatér navedl na diskuzi o obrazu císařpána a nakonec ho obvinil. Naše historie by mohla vyprávět o nasazených provokatérech.

A co když se na to podíváme z druhé strany? Romská žena může být naváděna k podvodnému jednání, aby předstírala, že je zájemkyně o byt? Toto lze považovat za podvodné jednání. A kdo vyšle kohokoliv, aby se vydával za zájemce, není náhodou osobou navádějící k podvodu?  V tomto případě testovala kancelář ombudsmanky společně s Poradnou pro lidská práva. Je hezké, že se starají o práva menšin, také mi nejsou lhostejná, ale kde je ochrana práv majitele? Tu jaksi ochránci práv přehlédli?

Myslím, že ochrana vlastního majetku a definování makléřce, kdo jej může užívat, není naváděním k diskriminaci. Každý má výsadní právo chránit svůj majetek a rozhodovat si o něm. A nezáleží na tom, před kým jej chce chránit - pokud i vlastní bratr by měl zapůjčen můj byt - a ničil by vybavení, byl hlučný a sousedé by si na něj stěžovali, tak bych si nepřála, aby ho užíval. Nejde o barvu pleti, nejde o příslušnost k menšině, jde o způsob života a chování. Pokud majitel byt pronajímá, má právo si určit, kdo a jakým způsobem smí jeho nemovitost obývat. A pokud majitel nemá čas na neustálé schůzky se zájemci a jejich prověřování, tak pochopitelně pověří realitní kancelář, aby jej zastupovala a pronajala jeho byt. Tudíž realitní makléřka má jasné zadání, podle kterého byt pronajme.

Dalším aspektem je otázka pocitu diskriminace a odškodnění romské ženy. Cítí se diskriminována odmítnutím makléřky a za to má být finančně odškodněna. Testovací Romka kvůli odmítnutí podala žalobu pro nemajetkovou újmu. Doufám, že se nebudou kolem realitních kanceláří nyní seskupovat další občané, kteří budou vidět lehký výdělek v získání odškodného. Paní ombudsmanka možná přehlédla, že fingovaný zájem o nemovitost není skutečný zájem, ale pouhý podvod? Nedivila bych se, kdyby makléřka požadovala po  falešné zájemkyni úhradu škody za čas, po který se jí musela věnovat.

Makléřka Eliška Nosková jistě může lehko prokázat, že pronajímá nemovitosti i Romům, ale jako každý realitní makléř, jedná vždy na přání majitelů. Ale zásadní otázkou celé téhle kauzy je, že tato makléřka byla obviněna z diskriminačního jednání a je tímto poškozena paní ochránkyní práv i organizacemi, které se na jejím testování podílely. Tato makléřka vykonává to, k čemu je majitelem nemovitosti oprávněna!  „Je to realita, že většina lidí nechce Romům pronajímat byty, protože už mají špatné zkušenosti – zničené byty, ukradené a rozprodané vybavení bytů,“ uvedla Eliška Nosková pro ČTK.  K tomu lze pouze dodat, že majitel má právo chránit svůj byt a Ústava ČR na to ukazuje! Moudří mužové, kteří stáli u kořenů naší ústavy, vnímali významnou hodnotu lidského obydlí. Doufám, že bude respektována i nadále.

Vlastní dům či byt představuje nezanedbatelnou sociální hodnotu pro každého z nás, a pokud jej zrovna neužíváme, nebo jej teprve uchováváme pro své děti a pronajímáme, tak máme právo si rozhodnout, kdo jej bude užívat. Už v dávných dobách se k tomuto vyjádřil Diogenes - dnes již slavnou větou: "Můj dům, můj hrad". I já mu dávám za pravdu. Chraňme své byty a domy - máme na to právo!