Myslím, že pokud se Karel Čapek obrací v hrobě, tak to není kvůli jeho domu, ale kvůli tomu co nyní reprezentuje český národ. I prodej tohoto domu je přímým důsledkem ztráty morálky, cti, vzdělanosti, sebedůvěry a hrdosti většiny obyvatel českého národa.

Děkuji za výstižné doplnění článku. Tyto vlastnosti bohužel opravdu mají vliv na to, co se s dílem stane. Dům dejme tomu, ale pracovna by mohla být kompletně převezena do muzea nebo památníku písmenictví....  (I když místní jsou také dost pohoršení tím, že místo domu, který stylově zapadá do staré zástavby Vinohrad, budou muset koukat na železo-betonové monstrum..)

mohu se zeptat na to, co KONKRETNE je z pohledu soukromeho investora spatneho na pristupu "prodat nejvyssi nabidce" ? vy nepracujete tam, kde vam za vasi praci nejlepe zaplati ? pokud ano, proc by se mel libovolny jiny clovek, pripadne firma, chovat jinak ?

Pane Plavský - tak s tímto zrovna u mne nepochodíte :-) Já pracuji na tom, co mě v tu danou chvíli baví..

Jasně jsem uvedla v článku, že mne mrzí, že i když městská část Praha 10 sehnala částku, aby odkoupila dědictví po Čapkovi, nechce jej prasynovec K.S. odprodat pro účely prospěšné všem, ale dal přednost soukromé nabídce. Mohla tam být například uvedena podmínka, že kulturní pozůstalost (knihy, originály fotografií, rukopisy) by mohly do Národní knihovny, nebo podobné instituce.

Uvažte prosím, že u některých hodnot peníze nejsou vše - mnohem větší cenu má dílo, když je pospolu, než když bude roztříštěno po různých kupcích z aukcí.

Já myslím, že se neobrací a na Vyšehradě leží v klidu. On by totiž moc dobře věděl, že s bratrem ten pozemek koupili, dům, co tam stál předtím, zbourali a nechali postavit tenhle, ve své době moderní. Takže by klidně někdo mohl říci, že zničili historický dům, kvůli svému sobeckému zájmu...  Není to muzeum, není to státem chráněný objekt, je to dům, kde se zkrátka bydlí, který někomu patří a ten někdo má svaté právo se svým majetkem nakládat, jak chce. Praha je hlavní město hodně přes tisíc let a i předtím tady něco bylo, takže na každém místě už nejspíš dříve stál dům, v centru spíš mnoho domů, které postupně nahrazovaly domy modernější, až dodnes. A často byly ty dávno zbourané domy něčím významné, narodily se v nich, žily nebo zemřely tam významné osobnosti, něco se tam událo... Proč by se ten vývoj měl ausgerechnet nyní zastavit? Uděláme z Prahy skanzen zamrzlý v čase a postavíme kolem něj cedule, "Muzeum Praha - velkoměsto, stav zafixován k roku 2013"?

Vidím, že jste to pochopil trochu naruby

Ten dům nabyl hodnoty právě až životem a dílem bratří Čapků - a opravdu jde zejména o pracovnu, která má nesmírnou hodnotu právě tak, jak je pohromadě a ani ta nebude státu odprodána, ale roztříštěna na aukcích jednotlivých kusů. To je velká škoda!  Snad víte, co tím myslím - z hlediska češství (teda pokud Vaše příjmení neznačí jinou národnost).

Jinak, úplně jsem se lekl, že jste do textu nezakomponovala i Miloše Zemana. A ono přece, viz. kde jsou ty slavné prezidentské či vládní pravomoci? Úplně mi odlehlo, teď už jo, už je to dobré

Pane Mrkvičko, Vy jste Zemanem tak trochu posedlej, co ?

Ale jako vždy - nedělá nic - takže památka je mu evidentně taky lhostejná...

Asi budu ukamenován a neprávem, protože Čapka mám rád, hlavně jeho Povídky z " obou kapes ", ale zas až tak vynikající autor a novinář nebyl. V té době tvořilo podobných osobností víc. Namátkou Poláček, E.E. Kisch a další. Jediná jejich vada byla ta, že je nikdo nepřizval dělat podržtašku presidenta Masaryka / ve vší úctě k tomuto úctyhodnému muži /. A od té doby, když se řekne Čapek, každý si řekne velikán, zatímco Poláček je "jen" humorista a vynikající autor soudniček a Kisch " jen " velice čtivý novinář. Proto bych se nijak z podobné zaležitosti nehroutil. Ale, jak říkám, pokorně poklekám a očekávám déšť kamenů na svou hlavu

Ukamenován určitě nebudete, je to Váš názor :-) A nemyslím si, že by byl Masarykovou podržtaškou - toto slovo má význam tak trochu negativní a neřekla bych, že je v tomto spojení užit zrovna šťastně...