Plnění snů - svítání a horká rána na Mauriciu

Je na každém z nás, zda si plní sny, nebo ne. Radost mi udělá i letní výlet Šumavou, ale jednou za čas musím prostě daleko, za klidem, teplem a pohodou. Lidé rádi cestují, jezdí na kole, sbírají mince, nebo známky. Záleží na každém, zda někdo nakupuje tuny oblečení, nebo utratí peníze za cigarety či alkohol. Záleží, zda někdo má přírodu hned za domem, nebo bydlí ve velkoměstě a příroda je mu vzácná. Mezi milovníky přírody jsou jak chalupáři, tak i lidé, co chtějí být pokaždé jinde a šetří na výlety. Mezi milovníky výletů jsou ti, kteří za své peníze koupí auto, nebo si koupí letenku... Patřim k těm lidem, kteří volí občas kromě cest autem i tu poslední možnost a za našetřené peníze ráda s rodinou odletím úplně mimo realitu. Alespoň občas chci opustit pracovní shon, šedivé ulice, zamračené nebe nad Prahou. Alespoň občas toužím vstát v pět hodin ráno a vychutnat si před snídaní 2 hodiny na teplém ranním písku, žasnout nad nádherným nebem a klidnou hladinou. Moje fotografie jsou z jedné z našich cest za pohodou ostrova Mauritius, za teplem a hlavně za prázdným klidným pobřežím spískem jemným jako hladká mouka. To je pro nás vzácnost, kterou vyhledáváme. Dvě letecké dovolené na přeplněné pláže s kamínky vyjdou stejně, jako jedna cesta za skutečnou pohodou a bílým pískem.

Ten den jsem se na pláži opět setkala s kučeravými mráčky, které si líně serfují nad hladinou, mazlí se s větříkem nad oceánem. Vnitřní klid, teplo, vůně jasmínových květů...

V takovém horkém ránu vznikla moje fotka s vycházejícím sluncem. Na ostrově Mauritius je léto od listopadu do ledna, toto je prosincová fotka z pobřeží pod horou Le Morne. Takto kučeravé nebe je předzvěst horkého dne.

Peříčka byla odfouknuta a po snídani, kolem deváté hodiny opět horko, není jako v Praze dusivé a betonové, je vlhké a příjemné, dýchá se výborně. Ale nedá se vydržet žár sluce a přes písek se nedá přejít bosky. Evropané jsou vděční za palmy vysázené na pobřeží a vysoká lehátka, která nepálí odspodu. Jižní resort ostrova si důsledně hlídá, aby hosté nebyli obtěžování plážovými prodejci a zároveň je malým počtem hotelových domků zajištěno, že i při plné obsazenosti hotelu jsou pláže klidné a každý má své soukromí.

Tento čas je vhodný na vodní sporty nebo spánek před obědem. Velice levně si lze pronajmout motorový člun včetně řidiče a brázdit průsvitné vody pobřeží. Rozhodně je potřeba se na takovou projížďku namazat krémem s faktorem 50 a výše. Teplý vánek na vodních lyžích je velice zrádný a člověk netuší, že je spálený již po 15 minutách.

Kolem poledne jsou pláže krásně prázdné, ani místní zaměstnanci nevychází a to je člověku opravdu nejlépe ve stínu terasy a palem.

Opustili jsme naše lehátko, odkud jsem fotila svítání a vnímala ten absolutní dopolední klid. Už dopředu při focní vždy vím, že mě bude slunce, čistá voda a světlo příjemně nabíjet energií kdykoli, kdy se  k fotkám vrátím při zimních večerech, kdy mě studí i pohled na sníh za okny.

Kolem jedenácté hodiny dopoledne bylo už velké horko - a to byl čas, kdy jsem šla dospat svoje ranní vstávání a těšila jsem se, jaké fotky se povedou při západu slunce...